|
|
Mezinárodní soudní příslušnost ve sporech ze smluv
Vraspír, Filip ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Mezinárodní soudní příslušnost ve sporech ze smluv Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem mezinárodní příslušnosti a vymezení pravomoci soudů ve smluvních sporech s mezinárodním prvkem. Cílem práce je představení a analýza právní úpravy tématu na úrovni vnitrostátní úpravy, úpravy v některých mezinárodních smlouvách a zejména v Nařízení Brusel I bis, které je z hlediska osob žijících nebo sídlících na území Evropské unie nejvýznamnějším pramenem této úpravy. Dílčím cílem práce je rovněž i analýza některých pravidel mezinárodní příslušnosti ve smluvních sporech z hlediska jejich exorbitantnosti, která může mít za následek odmítnutí uznání a výkonu cizího soudního rozhodnutí. První kapitola práce se zaměřuje na představení relevantních pravidel pro vymezení pravomoci soudů ve smluvních sporech s mezinárodním prvkem na základě vnitrostátních norem v České republice a Spojeném království. Tyto úpravy vzájemně komparuje i s úpravou mezinárodní příslušnosti v Nařízení Brusel I bis. Kapitola dále prezentuje projekt Haagské konference týkající se unifikace pravidel pro vzájemné uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí, jehož nedílnou součástí je i nepřímé stanovení pravidel mezinárodní příslušnosti, a práce na projektu sjednocení přímých pravidel mezinárodní příslušnosti. Druhá a třetí kapitola se věnuje...
|
|
|
Jurisdikční normy v nařízení Brusel I bis
Onderka, Lukáš ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Jurisdikční normy v nařízení Brusel I bis Abstrakt Diplomová práce se věnuje oboru mezinárodního právo soukromého, konktrétně jeho části mezinárodní právo procesní. Předmětem jsou pravidla zvláštní příslušnosti zakotvená v nařízení Brusel I bis. Jedná se o jurisdikční normy, které stanovují příslušné jiné soudy nad rámec soudů určených dle státu bydliště žalovaného. Diplomová práce se věnuje pouze dvou zvláštním jurisdikčním normám, a to jurisdikční normě stanovující příslušnost soudu řešícího spor plynoucí ze smlouvy jurisdikční normě stanovující příslušnost soudu řešícího spory z deliktu. Práce je rozdělena na abstraktní část, jejichž hlavním cílem je osvětlit čtenáři základní pojmy, popsat teoretické rozdělení jurisdikčních norem a vymezit působnost nařízení Brusel I bis, a to především věcnou působnost ve vztahu k rozhodčím řízením. V dalších částech práce popisuje podrobně jurisdikční normy zakotvené včl.7 odst. 1 a odst. 2 nařízení Brusel I bis a předchůdce těchto právních ustanovení zakotvených v Bruselské úmluvě a nařízení Brusel Ia hledá hranice mezi těmito jurisdikčními normami a jejich společné znaky. Ve vztahu k jurisdikční normě stanovící příslušnost soudu řešícího spory ze smlouvy se práce věnuje podrobně původní jurisdikční normě zakotvené včl.7 odst. 1 písm.a), jenž se aplikuje v případě...
|
|
|
Závazkové poměry s mezinárodním prvkem se zaměřením na spotřebitelské smlouvy
Zubík, Ondřej ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Závazkové poměry s mezinárodním prvkem Abstrakt Tato práce se zabývá úzkou výsečí závazkových vztahů s mezinárodním prvkem, a to spotřebitelskými smlouvami, které jsou charakteristické zejména stranami smlouvy (spotřebitelem a podnikatelem). Spotřebitelská ochrana zasahuje také do mezinárodního práva soukromého, přičemž stěžejní právní normy na ochranu spotřebitele obsahují zejména nařízení Řím I a Brusel I bis. V této práci vycházím především z těchto nařízení a dále z judikatury Soudního dvora Evropské unie, která závazně vykládá ustanovení vyplývající ze zmíněných nařízení. Tato práce odpovídá na otázky: (i) Na jaké smlouvy dopadá ochrana stanovená v čl. 6 Řím I a čtvrtém oddíle Brusel I bis a jak se tato ochrana projevuje? (ii) Jak se řeší situace v případě změny bydliště či neznámého bydliště spotřebitele po uzavření smlouvy a (iii) Jaká kritéria jsou rozhodná při posuzování zaměřovací činnosti podnikatele na členský stát, v němž má spotřebitel (obvyklé) bydliště? Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole se věnuji vymezení základních pojmů: závazkový poměr, mezinárodní prvek a spotřebitelská smlouva. V druhé kapitole se blíže zaobírám vymezením subjektů spotřebitelské smlouvy, jimiž jsou spotřebitel a podnikatel. Třetí a čtvrtá kapitola pojednávají o rozhodném právu a jurisdikci smluvních...
|
|
|
Výkon soudních smírů
Šamlot, Jan ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Výkon soudních smírů Abstrakt Tématem diplomové práce je výkon soudních smírů. Soudní smír představuje institut, který, ačkoli jde o tradiční součást civilní procesní úpravy, nepožívá velké pozornosti. Absence jakékoli podrobnější analýzy soudního smíru je o to překvapivější vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti zvolená konstrukce soudního smíru obsažená v OSŘ je značně nedokonalá a vyvolává řadu teoretických otázek, z čehož některé jsou schopny v praxi vyvolat řadu potíží. Problematické aspekty se přitom zvyšují následně i z hlediska výkonu soudního smíru. S ohledem na uvedené tato práce v první řadě mapuje historický vývoj soudního smíru na území dnešní ČR, a to za účelem objasnění základních východisek a lepšího pochopení tohoto institutu v současnosti. Po historickém vymezení se práce zabývá soudním smírem jakožto institutem a jeho pozitivněprávním vymezením, přičemž se snaží ukázat možné výkladové problémy v určitých aspektech a zároveň poukázat na jejich následky. Dále práce předkládá možná řešení daných problémů a zároveň tam, kde je to vhodné, porovnává právní úpravu rovněž s navrhovanou novelizací českého civilního práva procesního. V následných kapitolách tvořících stěžejní část této práce se pozornost věnuje výkonu soudních smírů, a to jednak v režimu čistě vnitrostátním, jednak v...
|
|
|
Nařízení Brusel l bis
Vastlová, Michaela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Nařízení Brusel I bis Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 1215/2012 ze dne 12 prosince o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, obecně nazývané Brusel I bis. Hlavním cílem práce je definovat postavení Nařízení Brusel I bis, zejména jeho aplikační přednost a vztah k jiným nástrojům mezinárodního práva soukromého, dále se věnuje působnosti a příslušnosti nařízení a zvláštnímu postavení některých států, litispendenci a definici prorogační doložky a rovněž jurisdikčním dohodám v pojistných, pracovních a spotřebitelských smlouvách, které upravuje Nařízení Brusel I bis a asymetrickým prorogačním doložkám. Dále se práce zabývá rozdíly oproti předchozímu Nařízení Brusel I. Práce je rozčleněna na čtyři kapitoly a ty se dále člení na podkapitoly. V průběhu posledních několika desetiletí přijala evropská legislativa mnoho nařízení v oblasti mezinárodního práva soukromého, ve snaze zabránit konfliktu mezi jednotlivými právními řády. Právo Evropské unie obsahuje základní principy volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob. V rámci rozvíjejícího se vnitřního trhu bylo potřeba přijmout opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem a dosáhnout co nejdůslednější úpravy příslušnosti v rámci...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Úprava mezinárodní příslušnosti soudů v nařízení Brusel l bis
Krátký, David ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Úprava mezinárodní příslušnosti soudů v nařízení Brusel I bis Abstrakt Práce se zabývá právní úpravou mezinárodní příslušnosti soudů v Nařízení Brusel I bis a jejími změnami oproti předcházející úpravě v Nařízení Brusel I. Práce rovněž neopomíná představit návrhy změn, které se nakonec do Nařízení Brusel I bis nedostaly. Zvláštní důraz je kladen na institut dohody o volbě soudu a také na sporné otázky týkající se Nařízení Brusel I bis. Práce je členěna do 4 kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem evropské právní úpravy mezinárodní příslušnosti soudů, který šel ruku v ruce s vývojem evropské integrace. Představeno je pozadí tvorby Bruselské úmluvy, Luganské úmluvy, Nařízení Brusel I a jeho revize. Druhá kapitola se zaměřuje na působnost Nařízení Brusel I bis. Před samotnou analýzou jednotlivých ustanovení působnosti je věnována pozornost mezinárodnímu prvku jako implicitní podmínce použití nařízení. Následuje rozbor věcné působnosti s důrazem na výklad pojmu "občanské a obchodní věci". V rámci popisu osobní působnosti se práce zabývá původně navrhovanou univerzální působností nařízení, která však byla realizována pouze v rámci dílčích ustanovení Nařízení Brusel I bis. Není vynechána ani působnost teritoriální a časová. Konec kapitoly je zaměřen na vztah Nařízení Brusel I bis k mezinárodním...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (oponent) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky : ochrana spotřebitele v nařízení Brusel I bis
Sýkorová, Diana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je podrobně proniknout do problematiky ochrany spotřebitele v nařízení Brusel I bis, do určování mezinárodní příslušnosti soudů a otázky uznání a výkonu rozhodnutí. Práce se zaměřuje zejména na odlišné postavení spotřebitele a instituty, které zlepšují jeho postavení. Diplomová práce se skládá z 9 kapitol, které se pro přehlednost dále člení na podkapitoly a další body. První kapitola se zabývá samotným spotřebitelem a vysvětluje důvody jeho ochrany. Druhá kapitola uvádí do problematiky mezinárodního práva soukromého a evropského mezinárodního práva soukromého, včetně evropského justičního prostoru. Třetí kapitola popisuje vývoj právní úpravy v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech od Bruselské úmluvy až po nařízení Brusel I bis, a zmiňuje úpravy, kterými předpisy prošly. Kapitola se rovněž věnuje odlišnému postavení některých států v rámci justiční spolupráce. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na předmět úpravy nařízení Brusel I bis, uvádí druhy příslušnosti podle tohoto předpisu a vysvětluje jejich vztah. Věnuje se však i působnosti nařízení z jeho časového, věcného a prostorově personálního hlediska. Pátá kapitola se zaobírá několika instituty. V prvé řadě vysvětluje pojem "bydliště" a popisuje jeho specifika. Dále pojednává o aktivní a pasivní legitimaci...
|
host ::
RSS.